Temné září

Marek Řezanka

Když z nebe prší černohnědé bahno,

je to vždy velmi špatné znamení.

Ti dole ze stok po výhledu prahnou,

namísto řek jen břečky pramení.

Pokud již systém v uličce se slepé,

přitlačen ke zdi, zpráskán nachází,

svleče se z kůže. Bez ní je mu lépe.

Humanita se stírá abrazí.

Bodavé vichry jménem zrady vanou:

Ledovým hrotem míří do hrdla

krajiny, která byla milovanou,

a jíž saň lítá dávno pohrdla.

Na konci září bez nás se tam sešli

ti, kteří na smrt klidně naženou:

Tebe i tebe – za zlámanou grešli.

Dohoda žoků vždy je zkaženou…

 Přibližně týden před parlamentními volbami bychom si měli připomenout tragické výročí Mnichovské dohody a jejích důsledků. Již proto, že SPOLU, kteří chtějí vládnout jedině s Piráty, prohlašují, že prý směřují na Západ. Mnichovská dohoda přišla právě ze Západu. Ani dnes pohled tímto směrem neskýtá zrovna pěknou podívanou: Sociální konflikty, nezvládnutá migrace, pro tzv. střední vrstvy likvidační politika Green Dealu. Enormně zadlužené Spojené státy americké, vysoce zadlužená Evropská unie.

 Komu že převážně dluží? Číně.

 A my tu chceme vést tvrdě protičínskou a protiruskou politiku?

 Nepáchejme sebevraždu: Zabraňme přepisování výsledků druhé světové války. Odmítněme zrušení Benešových dekretů.

Nestaňme se zrádci své vlastní země, sebe samých.